Co jsou norské fjordy a které nejznámější stojí za návštěvu?
Fjordy jsou dlouhé úzké mořské zálivy zaříznuté hluboko do pevniny, většinou obklopené strmými horami. Vznikly působením ledovců v době ledové a dnes patří k symbolům norské krajiny. Norsko má přes tisíc fjordů, zejména na západním pobřeží. Mezi nejkrásnější a nejznámější fjordy patří například Geirangerfjord a Nærøyfjord – oba jsou na seznamu UNESCO pro svou jedinečnou scenérii. Geirangerfjord je ikonický svou kombinací strmých skalních stěn, vodopádů (Sedm sester) a zelených farem na svazích – mnozí ho považují za vůbec nejkrásnější fjord na světě. Nærøyfjord je zase jeden z nejužších fjordů s dechberoucími výhledy. Za zmínku stojí i Sognefjord – je to nejdelší a nejhlubší fjord v Norsku, přezdívaný „král fjordů“ (má délku 204 km a hloubku až 1300 m). Další populární je Hardangerfjord (známý jarními ovocnými sady a ledovcem Folgefonna), Lysefjord (kde se tyčí skála Preikestolen a Kjerag) nebo Trollfjord na Lofotech (velmi úzký fjord přístupný jen lodí).

Každý fjord má svůj půvab. Jak si nejlépe užít fjordy? Doporučujeme kombinaci vyhlídkových míst (např. Dalsnibba u Geirangeru, vyhlídka Stegastein nad Aurlandsfjordem, silnice Trollstigen s výhledy) a plavby lodí přímo po fjordu. Mnoho zájezdů u nás zahrnuje vyhlídkovou plavbu – například po Geirangerfjordu nebo po Oslofjordu. Z paluby lodi zažijete fjord úplně jinak, obklopeni 800metrovými stěnami kolem sebe. Také se můžete projet trajektem – i běžný trajekt mezi vesnicemi přes fjord nabízí nádherné výhledy. Pro aktivní cestovatele nechybí možnost kajaků na fjordu, což je nezapomenutelné dobrodružství. Shrnutí: určitě navštivte aspoň jeden z TOP fjordů (Geiranger, Sognefjord…), vyjeďte si na vyhlídku nad fjord a ideálně absolvujte i plavbu. Norské fjordy vás ohromí svojí monumentalitou a právem patří k vrcholům cest po Skandinávii.

Kdy a kde lze vidět polární záři v Norsku?
Polární záře (Aurora Borealis) je úchvatný přírodní úkaz, který lze v Norsku pozorovat především v období od druhé poloviny října do března. Nejintenzivnější bývá zhruba v měsíci únoru a kolem podzimní (zářijové) a jarní (březnové) rovnodennosti. Zásadní podmínkou je tmavá noční obloha, proto se polární záře vyskytuje jen v zimních měsících (v létě na severu slunce nezapadá, takže obloha není dost tmavá). Pro pozorování jsou nejlepší severní oblasti za polárním kruhem – v Norsku zejména okolí města Tromsø, souostroví Lofoty a Vesterály, případně ještě severněji (oblast Finnmarky, Nordkapp). Polární záře se tam objevuje relativně často při aktivitě erupcí na Slunci a obloha je tam dostatečně tmavá. Dobře viditelná může být i ze souostroví Svalbard (Špicberky), kam pořádáme speciální individuální expedice. V Tromsø a okolí stačí popojet kousek za město, kde není světelné znečištění, a při troše štěstí spatříte záři třeba i každou druhou noc – Norsko je pro „lov“ polární záře ideální destinací. Pořádáme sem zájezdy pravidelně a naši průvodci přesně vědí, kam se vydat.

A jak zvýšit šanci? Vyhraďte si aspoň několik nocí na severu – záře je přírodní jev a neukáže se na povel. Sledujeme předpovědi solární aktivity (KP index) a radar oblačnosti. Důležité je totiž jasno nebo polojasno – v případě zamračené oblohy není přes mraky záře vidět. V rámci našich zájezdů za polární září volíme termíny s dlouhou nocí a oblasti s častým výskytem jasného počasí. Když to vyjde, spatříte na obloze nádherné tančící zelené (někdy i fialové) závoje světla – je to skutečně magický zážitek.
Tip: foťte na dlouhý čas a vezměte si stativ, fotoaparát zachytí intenzitu a barvy záře ještě lépe než lidské oko. A hlavně si užijte ten moment – vidět polární záři na vlastní oči bývá pro mnoho cestovatelů splněný sen.

Jaké jsou možnosti rybolovu v Norsku pro turisty?
Norsko je ráj rybářů – místní moře i jezera oplývají bohatstvím ryb. Rybáři z celého světa sem jezdí za úlovky, zejména tresek obecných, halibutů, okouníků, makrel a dalších mořských ryb. Mořský rybolov je pro turisty snadno dostupný: k lovu na moři není třeba žádné povolení a můžete chytat volně. Stačí si pronajmout loďku nebo vyrazit na moře s průvodcem. Velmi oblíbené jsou rybářské kempy na středním a severním pobřeží – např. oblast ostrova Hitra ve středním Norsku nebo region Lofoty a Vesterály a dále až po Nordkapp na severu. Tamní vody jsou proslulé trofejními úlovky – chytnete třeba metrovou tresku obecnou (Norové jí říkají skrei) o váze 20–30 kg, obří platýzy halibuty, či okouníky mořské. Zážitek je i lov kelerů (treska pollak) nebo makrel, které vám zabrnkají na udici. Pokud nemáte zkušenosti, není problém zajistit místního rybáře, který vás vezme na loď a ukáže, kde lovit. V mnoha našich individuálních itinerářích nabízíme možnost rybářského výletu (tzv. velrybářské safari někdy kombinuje pozorování velryb a rybolov).

Sladkovodní rybolov (v řekách a jezerech) je také možný, ale pro lov lososů a pstruhů je třeba rybářský lístek a povolenka pro konkrétní revír. Ty se dají koupit online nebo v turistických centrech. Např. řeka Gaula nebo Alta jsou vyhlášené lososové toky, ale povolenky jsou omezené a dražší. Pro rekreační chytání pstruhů v jezerech stačí často jen ten státní rybářský lístek (stojí kolem 500 NOK na rok). Ulovit si vlastní rybu v Norsku rozhodně doporučujeme – čerstvě ugrilovaný úlovek chutná v té přírodě dvojnásob. Pamatujte jen na pravidla: dodržovat minimální míry ryb (např. treska 44 cm), nepřekračovat exportní limit (můžete si odvézt max. 18 kg rybích filetů na osobu) a respektovat sezónní omezení (např. v určitých obdobích hájení lososů). Pokud jste nadšený rybář, rádi vám v CK zajistíme individuální pobyt přímo v rybářské chatě s lodí a mrazákem na úlovky. Kdo si chce jen rekreačně zachytat, tomu stačí teleskopický prut do kufru – věřte, že pohled na půlnoční slunce nad fjordem s prutem v ruce je k nezaplacení.

Jaké známé turistické trasy a túry Norsko nabízí?
Norsko je rájem pro turisty a horaly – najdete tu nesčetné množství značených stezek od krátkých vycházek až po vícedenní treky. Mezi nejznámější túry patří výstupy na ikonické skalní útvary a vyhlídky:

• Preikestolen (Kazatelna): snad nejproslulejší norská vyhlídka – plochá skalní útes čnící 604 m nad Lysefjordem. Túra na Preikestolen je poměrně nenáročná (celkem 8 km), zvládne ji většina turistů za cca 4 hodiny (převýšení 350 m). Odměnou je úžasný výhled do fjordu.
• Trolltunga (Trolí jazyk): ikonický skalní „jazyk“ čnící nad údolím a jezerem Ringedalsvatnet. Je to náročnější horská túra ( celkem 25 km), výstup trvá kolem 8–9 hodin (převýšení 1000 m). Trolltunga je fyzická výzva, ale velmi populární – s klienty vyrážíme brzy ráno, ať se vyhneme davům.
• Besseggen: hřeben v NP Jotunheimen mezi jezery Gjende a Bessvatnet, proslavený nádhernými výhledy (jedno jezero zelené, druhé modré). Túra trvá 7–8 hod a patří k top trailům v Norsku, technicky náročnější.
• Kjeragbolten: kulatý kámen zaklíněný mezi skalami nad 1000 metrovou propastí v Lysefjordu. Středně těžká túra ( celkem 10 km), populární pro odvážné fotky na kameni.
• Galdhøpiggen: výstup na nejvyšší horu Norska (2469 m). V létě je přístupný s průvodcem přes ledovec Styggebreen z chaty Juvasshytta (nebo delší trasou z Spiterstulen). Na vrcholu je malá kamenná chata a úžasný rozhled na všechny strany. My výstup pořádáme např. v rámci zájezdu Dámská výprava, ale i na dalších zájezdech.
• Romsdalseggen: dramatický hřeben v Romsdalu s výhledem na Trollí stěnu a okolní údolí – National Geographic ho označil za jednu z nejhezčích jednodenních túr na světě. Na hřeben se lze dostat i lanovkou.
• Dovrefjell a Rondane: náhorní planiny a kopce, méně náročné trasy s možností vidět pižmoně v Dovrefjellu nebo soby v Rondane.
• Lofoty (Reinebringen, Kvalvika): na Lofotech jsou kratší, ale strmé výstupy na ostré hřebeny s nezapomenutelným výhledem na moře. Reinebringen má nově vybudované kamenné schody až na vrchol.

Výčet by mohl pokračovat – Norsko má 18 národních panoramatických cest a stovky značených turistických stezek. Každý region má své „nej“. Výhodou je, že turistické trasy jsou dobře značené červeným „T“ (sekce Norského turistického spolku DNT se stará o značkování i o chaty). Navíc je zde svoboda pohybu – můžete vyrazit i mimo cesty, kempovat apod. Naše zájezdy zpravidla kombinují více kratších túr, aby si klienti vyzkoušeli různé terény. Vždy upozorníme na náročnost túry dopředu. Obecně – pokud máte alespoň průměrnou kondici a dobré boty, zvládnete většinu populárních výšlapů. Náročnější treky (Trolltunga apod.) vyžadují celodenní nasazení, ale dají se s pauzami ujít. Doporučujeme: zabalte si na túry vrstvy oblečení, pláštěnku, dost vody a něco sladkého na energii. Počasí se může v horách zvrtnout, tak buďte připraveni. Ale nebojte – norské hory a zážitky stojí za tu námahu!

Mohu v Norsku vidět velryby nebo jiná divoká zvířata?
Ano! Norsko nabízí úžasné možnosti pozorování zvířat ve volné přírodě. Mezi nejoblíbenější patří pozorování velryb. Na severu Norska, zejména v oblasti Vesterály a Tromsø, se pořádají velrybí safari – výjezdy lodí na oceán, kde můžete spatřit kosatky, keporkaky či jiné druhy velryb zblízka. Nejlepší období na pozorování velryb je zima (listopad–leden) u pobřeží Tromsø, kdy táhnou za potravou do fjordů, a pak léto (červenec–srpen) u souostroví Vesterály (lokalita Andenes je proslulá safari za vorvaňovci). Vidět majestátní velrybu v jejím přirozeném prostředí je nezapomenutelný zážitek – někdy vyplavou k lodi tak blízko, že je slyšíte “funět”.

Dalším typickým severským zvířetem je sob. Soby chová původní domorodý národ Sámů hlavně v Laponsku na severu. Běžně můžete zahlédnout soby volně se pasoucí u silnice, zejména v oblasti Finnmarky, nebo v jižněji položeném národním parku Hardangervidda. V rámci našich zájezdů se nám daří spatřit soby, u zájezdů za polární září navštěvujeme i sobí farmu, kde se můžete s těmito krásnými tvory setkat zblízka a třeba je i nakrmit.

V norských lesích a horách žijí také losi (los evropský, největší druh jelenovitých). Šance vidět losa je větší v podvečer na okrajích lesů nebo na mokřadech – pozor, často přebíhají silnice, dejte si za volantem pozor na značky „Pozor los“! Při troše štěstí spatříte losa třeba v okolí měst Lillehammer či Trysil. Existují i organizované „losí safari“ – večerní vyjížďky terénním vozem s průvodcem, který ví, kam se losi chodí pást.

Unikátním zážitkem je pozorování pižmoňů v NP Dovrefjell. Pižmoň severní vypadá jako prehistorický zubr s dlouhou srstí a v Evropě žije pouze v této lokalitě. Výpravy s průvodcem za pižmoni stojí za to – pižmoni se často pasou na planinách a při respektování odstupu je lze pěkně vidět dalekohledem. V Dovrefjellu žijí i stáda divokých sobů.

Z ptáků stojí za zmínku kolonie papuchalků (těch roztomilých „mořských papoušků“). Papuchalk hnízdí na útesech na jaře a v létě – v Norsku třeba na ostrově Runde (únor–srpen) nebo na souostroví Vesterály (ostrov Bleiksoya). Na naše zájezdy na Lofoty občas zařazujeme plavbu k ostrůvkům, kde papuchalky můžete pozorovat – stovky jich sedí na skále nebo létají s rybkami v zobáku, je to paráda. Krom papuchalků uvidíte při plavbě i další mořské ptáky (alky, tereje, kormorány) a často také mořské orly, kteří krouží nad fjordy – Norsko má jednu z největších populací orla mořského v Evropě.

Co se týče šelem, Norové mají ve volné přírodě medvědy, vlky, rosomáky a rysy, ale ti se drží daleko od lidí a šance je zahlédnout je velmi malá. Pokud vás to zajímá, doporučuji navštívit polární park Bardu (u Narviku), což je přírodní rezervace severských šelem – tam uvidíte vlky i medvědy zblízka a bezpečně.

Shrnutí: Norsko nadchne milovníky zvířat. Od velrybích safari, přes soby a losy podél cest, až po orly létajícími nad fjordy – divoká fauna je všudypřítomná. Stačí mít oči otevřené a často i mimo plán zažijete setkání, na která budete vzpomínat. Naše CK do programů zahrnuje řadu těchto zážitků (např. velrybí a ptačí safari, sobí farma, pozorování losů při cestách v noci apod.). Takže fotoaparáty připravit – možná si z Norska odvezete fotku orla s rybou v drápech nebo tuleně vyhřívajícího se na skále!

Co je Půlnoční slunce a kde ho mohu zažít?
Půlnoční slunce je úkaz, kdy slunce v létě ani v noci nezapadne pod obzor a naopak i o půlnoci svítí jako při západu. Nastává to v oblastech za polárním kruhem během letních měsíců (zhruba od konce května do konce července). Čím severněji jste, tím delší období půlnoční slunce trvá – na nejzazším severu Norska (Nordkapp) slunce nezapadá asi 2,5 měsíce v kuse, v Tromsø asi 2 měsíce. Znamená to, že i o půlnoci je denní světlo a slunce je nízko nad horizontem, vytváří nádherné zlatavé světlo po celou „noc“. Je to opravdu zvláštní pocit – tělo vám říká, že by měla být noc, ale venku svítá i o půlnoci.

Zažít půlnoční slunce můžete v Norsku například na Lofotech, Vesterálech, v Tromsø, na Nordkappu nebo na Špicberkách. Nejhezčí je to v přírodě – např. sedět o půlnoci na pláži u Lofotského moře a slunce se jen lehce dotkne obzoru a zase stoupá nahoru. Nebo na vyhlídce Nordkapp (nejsevernější bod Evropy) je v sezóně spousta návštěvníků kolem půlnoci, jak pozorují slunce nad nekonečným oceánem. Kdy přesně? V Tromsø trvá půlnoční slunce od cca 20. 5. do 22. 7., na Nordkappu od 14. 5. do 31. 7. – čili červen je ideální měsíc. Naopak v zimě jsou tam pak opačně dlouhé polární noci.

Půlnoční slunce je nejen vizuálně krásné, ale dodává i energii – spousta lidí má pak chuť v noci něco podnikat (např. jít na túru v jednu ráno, protože je světlo). Dejte však pozor, že může nabourat váš spánkový rytmus – určitě v hotelu využijte zatemňovací závěsy nebo masku na spaní, ať si odpočinete.
Tip na zážitek: v některých místech (např. souostroví Vesterály) pořádají půlnoční plavby za sluncem – vypluje se ve 23:00 a kolem půlnoci slavíte přípitek, když slunce nezajde. Je to turistická atrakce, ale velmi poetická. Pokud se do severního Norska vydáte v létě, půlnoční slunce vás nemine – a určitě na něj budete ještě dlouho vzpomínat, protože vidět slunce ve 2 ráno nad horizontem je prostě nezvyklé a kouzelné.