Maják na mysu Lindesnes

Heuréka. Po náročných přípravných aktivitách jsme v očekávání dobrodružství vyrazili na Sever. Počáteční nadšení hatila doprava po nudných a nekonečných německých a dánských dálnicích. Neměnící se obrázek a únavná cesta byla přerušena naloděním se na super rychlý trajekt společnosti Color Line. Z přístavu Hirtshals jsme překonali průliv Skagerak a ocitli se v norském Kristiansandu. Pro nás středoevropské suchozemce byla už plavba tímto kolosem pro téměř 800 automobilů, motorek a dvě tisícovky pasažérů zážitek sám o sobě. Jedenáct pater propojených výtahy, restaurace, bary, obchody, herny a rychlost 27 uzlů. Ani jsme se nestačili pořádně rozkoukat a prohlédnout loď a už jsme se vylodili na norské půdě. Vyděšeni doporučeními českých veterinářů a úředníky jsme s napětím očekávali náročnou kontrolu našich psů a všech dokladů pro ně,  jejichž shánění nám před odjezdem zabralo několik dnů. Nakonec jsme z lodi „vystřelili“ v takové rychlosti, že jsme si skoro ani nevšimli, že jsme nějakou celnicí projeli .... Možná ten starší Nor, pohodlně se opírající o zídku, mohl být tím s obavami očekávaným celníkem, ale to už se asi nikdy nedovíme. Teprve další pobyt v Norsku nás poučil, jak to tu vlastně s dodržováním předpisů a jejich kontrolou chodí … ale o tom až někdy příště.

A potom už nás po prvním ubytování v Norsku kousek od Kristiandsandu čekaly úžasné zážitky naší norské výpravy. Nejprve jsme zamířili podél pobřeží přes město Mandal a se zastávkou v městečku Hollen na nejjižnější výběžek Norska - mys Lindesnes s krásným majákem a drsným okolím se skalisky a výhledy na otevřené moře. Během malé procházky za nádherného slunečného počasí jsme se pokochali krásným vřesem a drsnou přírodou kolem a odpoledne se rozloučili s mořem a podél jezera Sirdalsvatnet zamířili na sever do vnitrozemí směrem k Lysefjordu a našemu prvnímu výletu do norských kopců…

Další díly zápisníku z Norska naleznete zde.