Sociální systém v Norsku

06.12.2017 Zpět



35 % norského státního rozpočtu je vyplaceno na sociálních dávkách.
20 % Norů v produktivním věku pobírá sociální dávky.

Většině lidí se několikrát za život přihodí věci, které si nikdy nepřáli nebo jsou velmi nepříjemné. Zažijeme pády i selhání. Skoro vždy se postavíme zpátky na nohy, ale některým z nás s tím pomáhá i stát a jeho instituce.  

Co lze od eráru očekávat a nakolik se budete muset spoléhat na sebe? Nemá být společenská podpora placená z daní něčím, co si nejdříve musíte nějakým způsobem zasloužit nebo, že stačí, abyste jenom přišli a pomoci druhých se dovolávali? Někteří z těch, jež poctivě plní daňovou povinnost, mají pocit, že stát na jejich existenci zapomněl a všimne si jich pouze v případě, když od nich něco potřebuje.

Příznivci levicových stran taktně mlčí o nedostatcích systému, včetně toho nejhoršího, totiž že důsledkem je příjemce dávek často trvalý a výhradnímu zdroj živobytí. U některých to pak může vést k malátnosti, nonšalantnímu životnímu postoji a nedostatku vlastní aktivity. Naopak pravice zas čas od času označuje lidi, jež potřebují bezpečnostní síť sociálního státu, za individua, která si zvolila svou situaci sama a nejsou ničím jiným než vysávači státní pokladny.

Anketa norského listu Aftenposten se dotazovala respondentů na to, co je nejlepší a co nejhorší na sociálním státu. Výsledné odpovědi majoritně zmiňovaly, že mnohým je odebírána odpovědnost za vlastní život. Společenská solidarita nabízí možnost, abychom v tísni vzali osud do svých rukou. Společenská podpora je v takové situaci vítaná, ale není možné, aby řada lidí dostala více šancí, než si skutečně zaslouží. Nakolik se vyplatí pracovat s vědomím, že se o vás vždy postará někdo jiný?

Od roku 2015 v Norsku platí, že všichni příjemci dávek mladší 30 let jsou nuceni sami vyvíjet aktivitu a zvykat si na obcemi a městy organizované veřejné práce. Musí se hlásit na smluveném místě v domluvený čas. V opačném případě jim hrozí krácení části dávek. Podle norského ministra práce Robera Erikssona jsou sociální dávky „nakažlivé“. Citace jeho názoru: „Víme, že u dětí rodičů pobírající dávky, je významně vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti sami budou pobírat dávky také.“

Šest z deseti dotázaných norských manažerů se podle norských médií domnívá, že je příliš snadné uspět s žádostí o nemocenské dávky. Platí to i pro získání dávek obecně. Tento velmi „pohodlný“ systém vede k tomu, že mladí lidé nejsou mentálně připraveni na náročný pracovní život. Setkání s realitou pravidelného režimu v zaměstnání působí na mnohé šokově.

Norsko drží již několik let v řadě za sebou evropský primát, kam se imigrovalo nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel. Veškerý růst zaměstnanosti v Norsku připadl na zahraniční dělníky. Tvrdí to prostřednictvím norských médií Stein Reegård, hlavní ekonom norského odborového svazu Landsorganisasjonen. Od roku 2008 se jedná o téměř sto padesát tisíc zaměstnanců. To vše na úkor rodilých Norů. Kvůli štědrosti sociálního systému, jež je na pracovní poměr vázán, je stěhování se za prací pro Norsko neefektivní. To vede k dlouhodobým disproporcím v přirozeném zaměstnávání osob. Norsko je víc a víc zaplaveno zahraničními pracovníky. Mnozí z nich se však nedokáží nebo nechtějí o sebe postarat. Hladovějící nezaměstnaní ze zemí střední, východní i jižní Evropy a také Afričané a Jihoameričané, jsou v Norsku v mnoha městech vidět na ulici.

V Norsku se téměř kontinuálně lámou nové rekordy v podvádění sociálky. Loni norská sociálka nahlásila policii podvodné případy za 271 miliónů norských korun. Dobrou zprávou je, že pravděpodobnost dopadení hříšníků stále roste. Úřady mají již několik let specializovaný útvar, jenž se zejména zabývá podvodným získáním podpory v nezaměstnanosti, nemocenskými dávkami, příspěvky na samoživitele atd. Příslušné úřady také stále více zaměstnávají příslušníky těch národností, které podle norské veřejnoprávní televize nejvíce podvádějí. V některých městech tvoří lidé původem ze zemí mimo Evropu až polovinu příjemců dávek.

Kdo je Martin Pišťák     Přednášky o Norsku      Slevy      Pro firmy      Dárkový voucher

Certifikát zákonného pojištění a Obchodní podmínky   Garanční fond      Objev Finsko a Laponsko    GDPR, ochrana osobních údajů

Máte dotaz? Můžete nás rovnou kontaktovat telefonicky  +420 602 296 287

Copyright © 2014-2021 ViaMarpi s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Created by Zora Solution

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.