Norský losos z přírodní farmy

Existují dva základní zdroje původu této úžasné rybí pochoutky. Losos ulovený do vlečných sítí velkých rybářských lodí na volném moři a losos z chovu na rybích farmách.

Lososi z farem jsou chováni ve velkých kádích nacházejících se v moři, zpravidla v nevelké vzdálenosti od břehu. Můžete je spatřit ze silnic lemujících pobřeží fjordů. Kádě mohou být až 50 metrů hluboké, o průměru 30 až 60 metrů. Dle norského zákona musí být pro chov lososů dostatečný prostor, a proto je nařízeno, aby byl v kádích zachován poměr minimálně 97,5% objemu vody a pouze 2,5% objemu ryb. Při obřích rozměrech kádí to znamená, že v každé kádi se může nacházet až 3,5 miliónů kilogramů lososů. Uvážíme-li že průměrná váha dospělého jedince je 6 až 7 kg, pak v každé kádi plave půl miliónů lososů.

Do kádí na volném moři jsou „lososí mláďata“ přenesena až po prvním roce svého života. Norský losos je na farmách krmen přírodní stravou, která zahrnuje jak syrovou zeleninu, tak syrový mořský materiál, jako je rybí tuk a rybí moučka z volně žijících ryb a vitamínů, minerálů a antioxidantů. Každý kilogram přírůstku lososů na jejich váze vyžaduje přibližně 1,2 kilogramu krmiva pro ryby. Za celkovou délku života lososa proto spotřebuje 7 až 9 kilogramů krmiva pro ryby. Tento poměr je velmi malý ve srovnání s jinými zvířaty. Například produkce 1 kg vepřového masa vyžaduje 3 kilogramy a pro 1 kilogram hovězího masa až 8 kilogramů krmiva.

Na zdraví a kondici lososů je v Norsku pochopitelně kladen velký důraz, jelikož je to hlavní surovina norského jídelníčku. Dle norských nařízení se při chovu nesmí v krmivu používat žádné růstové hormony (ani promotory), preventivně nesmí být používaná žádá antibiotika. V případě onemocnění lososů chovaných na farmě je použití léčivých přípravků kontrolováno a musí být předepsány a dodány veterinárním lékařem s povolením.

Charakteristická růžová barva norského lososa je způsobena přítomností přirozeného oxykarotenoidu nazývaného astaxantin v jejich potravě. V přírodě přijímá losos astaxantin konzumací korýšů a některých druhů planktonu. Studie ukázaly, že astaxantin působí jako antioxidant a konzumace lososího masa má pozitivní vliv na lidský imunitní systém.

Všeobecně známá je schopnost lososů během jejich života migrovat. Dospělí jedinci se z moře vracejí do řek, kde se vytřou a z vajíček se vylíhnou malí lososi. Ti se v druhém až třetím roce svého života vydávají na cestu do moře. V okamžiku pohlavní zralosti se plují z moře zpět proti proudu vždy stejné řeky, aby pokračovali v životním koloběhu. Lososi se dožívají v průměru 11 až 14 let života a svou cestu proti proudu řeky podniknou i několikrát za život.

Losos je pro člověka velice zdravou potravinou. Rozhodně byste si neměli nechat ujít tuto chutnou rybí pochoutku, ať už doma nebo v restauraci v Čechách nebo během dovolené v Norsku, v některé z tradičních rybích restaurací. No a pro ty, kteří podniknou cestu do Norska individuálně a už se těší – nazapomeňte, že norsky se losos řekne „laks“.