Troms - vábení severu

Ostrovní říše Troms je parádní místo pro relax a dovolenou v Norsku. I největší město kraje – Tromsø – z větší části leží na ostrůvku. Drsná krajina se velmi kontrastně střídá s vlídnou, s široce otevírajícími se pláněmi na jednou stranu a rozeklanými horami na stranu druhou. Lyngenské Alpy nejsou nejčastějším cílem zájezdů do Norska, ale to je velká škoda. Toto divoké pohoří skýtá jednu z nejdivočejších a nejdramatičtějších scenérií Norska a nabízí lezení po horách při svitu půlnočního Slunce. Hory jsou částečně zakryty ledovci, jinde spatříte hluboké rokle a suťová pole. Během druhé Světové války se proslavil svým útěkem z německého zajetí místní hrdina Jan Bolsrud, přeplaval Lyngenský fjord s ledovou vodou. Peřeje mohutného Målselvfossen a vodopády Mollisfossen a Imofossen v impozantním kaňonu v botanicky bohatém národním parku Reisa a napínavé rokle v největším kaňonu Severního Norska Sautso berou dech. Rozřásněné hory Kvænangstindan jsou další třešničkou na dortu, stejně jako národní park Øvre Dividalen. Ten je především doménou rosomáků, poněvadž skoro nikde v Evropě není větší výskyt tohoto krvežíznivého dravce, kterého zvlášť norští chovatelé ovcí a koz nemají v lásce. V údolí Signaldalen uchvátí tzv. dvojitý jehlan - vrchol Otertind – a hora Mannfjell. Jeskyně a tzv. obří hrnce, vytvořeny působením vody u řeky Sagelva jsou snadno přístupnými, stejně jako největší suťové pole Severní Evropy v Gumpedalu.

Ostrov Senja je přezdíván pohádkovým ostrovem. Vévodí u několik turistických lákadel, mimo jiné i největší Troll na světě. Pro cíl programu zájezdu do Norska opravdu lákavá příležitost. Tamní národní park Ånderdalen je považován za jeden z nejkrásnějších a nejdivočejších národních parků v Evropě. Pralesy, jezera, močály, řeky a hory tvoří úctihodnou mozaiku. Skaland je jediným místem v Evropě, kde se těží přírodní krystalický grafit. Před několika staletími ztroskotala u Gryllefjordu španělská loď. Část Španělů doplavala na ostrov Senja a usadili se tam. Ještě dnes je mnoho z obyvatel neseversky tmavých s kurdnatými vlasy a praktikují jako jediné místo na Severu denně siestu, kdy je vše na dvě hodiny uzavřené.

Krátké vegetační období a světlo ve dne i v noci propůjčuje zelenině a bramborům ze severního Norska příznačnou chut‘. I jahody z tromského Kvæfjordu jsou v Norsku známy pro svou šťavnatou chuť získanou rychlým růstem za půlnočního slunce. I když je severní Norsko často spojováno se zimní tmou. Celkově však 1440 hodin půlnočního slunce, denního světla po zbytek roku, svitu měsíce, hvězd a polární záře poskytuje souhrnně více světla než je například v rovníkových oblastech.

Nebylo tu však vždy stejně mírné. Nedaleko druhého největšího města kraje – Harstad – stojí jedna z nejmohutnějších pevností Evropy, postavena Němci za 2. světové války. Nachází se tady aktuálně čtyři děla, z nichž to "Adolfovo" je původně jedním z dvou největších lodních děl na světě. Dostřel mělo 56 km a to jednou za minutu. Dělo obsluhovalo 68 osob, z toho 40 v bunkru pod zemí.  

Tromsø je v poměru k počtu obyvatel nejrozlehlejším městem Evropy. Míří sem turisté, kteří si pro zájezd do Norska vyberou hlavně zimní období. Podle obecně zakořeněného názoru Norsko nemá žádná pořádná města, jen roztroušené osady. Tromsø je metropole s téměř sedmdesátitisícovou populací, která za posledních 40 let v průměru roste o dalších skoro 1000 za rok. Před více než 100 lety byla překvapenými návštěvníky, kteří nečekali, že na takové výspě daleko na severu najde kulturu, duchovní život a módu roku, přezdívána Paříží severu. Jinými bylo město nazýváno Největší rybářskou vesnicí na světě, Městem ledového oceánu nebo Bránou do ledového oceánu. Město má hodně nejsevernějších nej na světě: pivovar, univerzitu, botanickou zahradu, protestanskou katedrálu, sídlo katolického biskupa, atd. Plocha mozaiky Kristův Návrat v Katedrále ledového oceánu patří k největším v  Evropě. Velkou část města tvoří soubor nejzachovalejší dřevěné zástavby v Norsku severně od 1200 km vzdáleného Trondheimu. Je jedním z mála měst na světě, kde je největší pravděpodobnost spatřit mystickou, nadpozemskou polární záři - jeden z nejúchvatnějších přírodních úkazů. Proto se tu nachází ústav pro výzkum polární záře. Pro veřejnost je určená Polaria sídlící v architektonicky odvážné moderní budově. Odvážní byli i ti, kteří přispěli k věhlasu města. Vždyť právě z Tromsø se do Arktidy vydávali polárníci jako Amundsen, Nansen a Nobile.  Od poloviny 19. stol. bylo Tromsø hlavním polárním městem Norska, předtím jím by Hammerfest.  Pro růst města měl rozhodující význam lov ryb, velryb, tuleňů probíhaající rozpínavě od západních vod Grónska až po Karské moře na dálném ruském severu. Obchodními partnery byla města od ruského Arkchangelsku až po střední Evropu.

Pozornost světa byla soustředěna na Tromsø hlavně v letech 1926 a 1928, kdy se uskutečnily výpravy Nobileho a Amundsena na Severní pól. V roce 1940 bylo město na tří týdny hlavním městem Norska, jelikož bylo Oslo a jižní části Norska okupovány německou armádou.

V únoru se zde pravidelně koná populární Norské mistrovství v sobích závodech a to přímo v hlavní ulici ve městě. Dále má Tromsø mezinárodní jazzový festival, festivaly elektronické, rockové, latinoamerické, popové, soudobé a vážné hudby, dále pivní, filmový, fotografický a literární festival. Kulturní a hudební festival Riddu Riddu v Kåfjordu je další hlavní akcí v kraji a představuje kromě laponské také etnickou hudbu z jiných částí světa. Pro zájezdy do Norska je také pozitivní mimořádná kapacita restaurací, hospod, kaváren, nočních klubů a barů – 20.000 míst. Přibližně třetina obyvatel by se do nich vešla současně. Tyto podniky se tam naplní jako málokde jinde díky 10.000 studentům ve městě. Atrakcí je ohlašování pravidelných odjezdů vlaků do Kautokeina a ruského Murmansku na nádraží v Tromsø - je to trochu záhada, protože do města žádné koleje nevedou a  není ani na pořadu dne je tam natáhnout a určitě ještě dlouho žádné nebudou. Tato "nádražní hospoda" se rychle stala kultovní a to také kvůli svému interiéru a číšníkům v "ajzboňáckých" stejnokrojích. Skarven – v překladu Kormoran – je další nejoblíbenější knajpou. Třetí, odkud se pravidelně vysílá už kolikátým rokem televizní pořad, kde hosté vyprávějí historky typickým šťavnatým severonorským humorem, je Rorbua. Lokál je pojmenován příznačně podle severonorského rybářského obydlí a také tak zařízen. Lidé z Tromsø mají pověst nejspolečenštějších obyvatelů Norska. Dokáží být velmi pohotoví, emotivní a přímočaří.

Tromsø bylo prestižním americkým turistickým průvodcem v knižní podobě vyhlášeno nejlepší destinací pro zájezdy do Norska lodí pro rok 2012. Ve svém odůvodnění napsala porota, že není lepšího místa, kde můžete zažít pravou divočinu, než přistát tu. Tromsø je prý ideálním místem, když chcete vypadnout z civilizačního stresu. Jiný cestovatelský časopis před pár lety vyhlásil Tromsø jedním z měst, která by člověk měl vidět, dokud je živ a třetím z nejlepších měst na světě na strávení času Vánoc. Můžete se např. projet se psím spřežením a sjíždět sjezdovky za polární záře.

Tromsø se za podpory hlavně lidí v severním Norsku ucházelo o ZOH v roce 2014 a pak v roce 2018. Napříč regiony a jinak rivalizujícími městy nechali to co je rozděluje stranou a lobovali – však marně. Někteří neúspěch kandidatury svádí na nedostatečné nadšení pro záměr u politiků v Oslu, ale skutečnou příčinou bylo údajně příliš vysoké státní náklady oproti navrženému rozpočtu.