Velikonoce v Norsku

Norské Velikonoční tradice

Norské Velikonoce jsou, stejně jako v Česku, časem nových začátků, časem znovuzrození. Jaro je cítit v každé molekule vzduchu a Slunce se jakoby vrací ze zimního království, délka dne se prodlužuje. Nový život vstupuje do krajiny, domy jsou vyzdobeny a hrají barvami a Norové si užívají konec dlouhé zimy.

Symboly Velikonoc

Vejce jsou nejčastějším symbolem norských Velikonoc – jsou známkou znovuzrození a společně s kuřátky vyjadřují plodnost už od starověku. Žlutá barva je nejvíce dominující barvou norských Velikonoc. Také svěží zelená je populární, protože symbolizuje život a růst. Fialová a červená je tradičně používána církví s odkazem na postní čas a ukřižování Krista.

Fastelavensboller (chlebové bochánky) jsou populárním jídlem předvelikonočního a velikonočního období. Tradiční Boller – chlebový bochánek s máslem a cukrem je dnes v některých místech v Norska nahrazen koblihy posypanými cukrovým práškem.
V pohanských dobách lidé umisťovali do vnitřních prostor obydlí větvičky či haluze břízy, aby tak pozvali jaro a jeho vůni do svých domovů. Tradice byla obnovena na konci 19. století, v současné době jsou rozkvétající březové větvičky dekorativním prvkem každé norské domácnosti.

Květná neděle - Palmesøndag

Tento den je oslavou Kristova vstupu do Jeruzaléma. Nové březové větvičky jsou přinášeny do domů (protože v Norsku nejsou žádné palmy). Tyto větvičky jsou tradiční velikonoční dekorací – jsou ověšeny ozdobami, zejména malovanými vejci. V jižním Norsku mají nové větvičky krásné pupeny, ale na severu pupeny teprve čekají na teplejší počasí. Květná neděle zahajuje oslavy norských velikonočních svátků. Nastává čas, kdy lidé zdobí své domovy k oslavě Velikonoc, vše hraje čerstvými barvami.
Mezi nejobvyklejší velikonoční řemesla a činnosti patří malování a zdobení vajec, výroba papírových konfet a šití nebo pletení velikonočních ozdob. Populární je výroba žlutých svíček a zkrášlení domovů žlutými květinami, nejčastěji narcisy a tulipány.

Středa před Velikonocemi

Středa je poslední pracovní den, některé obchody a podniky končí svůj provoz dříve než obvykle. Nákupní centra jsou plná lidí, kteří se na poslední chvíli snaží doplnit své zásoby na Velikonoce. Mnoho lidí využije dovolenou a odjíždí relaxovat na påskefjellet – „na velikonoční hory" – tedy na své horské boudy, chaty nebo penzióny, kde si užívají poslední „lyžovačku“. V tomto ročním období je počasí stabilní s velkým množstvím sněhu a dny s dlouhým slunečním svitem. Takže ideální podmínky pro milovníky zimních sportů. Ti, kteří zůstanou na Velikonoce doma, mají bypåske, městské Velikonoce.

Samský velikonoční festival

Během prodlouženého velikonočního víkendu probíhá v Laponsku každoroční Samský velikonoční festival v Kautokeinu. Festival je přehlídkou života Sámů a zahrnuje i Samský hudební festival nebo filmový festival. Na severu Norska je obvykle ještě sníh a pořádá se mistrovství světa v jízdě se soby a se sobím spřežení.

Zelený čtvrtek - Skjærtorsdag

Skjær znamená "očištění" a pochází z norského slova "Skira". Skutečný začátek oslav Velikonoc v Norsku je zahájen ve čtvrtek. Všechny obchody a podniky jsou zavřené. Církev slaví svátosti, pro katolíky končí období 40 dní půstu.

Velký pátek - Langfredag

Podle staré katolické tradice se nesmí jíst maso a měl by být zachován klid a tichá úcta. Velký pátek je jedním ze tří dnů v roce, kdy televizní stanice nevysílají komerční reklamy - ukazují pouze reklamy s charitativním obsahem.

V Oslu je uspořádán Korsvandring, pouť ulicemi. Průvod začíná v Katedrále, provází ho čtení náboženských textů, modlitby a zpěv. Průvod následuje osobu nesoucí velký dřevěný kříž. Procesí končí v katolickém kostele Svatého Olafa.

Bílá sobota - Påskeaften

Påskelam, velikonoční beránek, je tradiční večeře na Bílou sobotu. Vařené jehněčí se připravuje s náležitou péčí a na tisícero způsobů. Církev pořádá Påskenattmesser, půlnoční mši, aby přivítala ve velikonoční neděli.

Velikonoční neděle - Påskedag

V dávných časech lidé na velikonoční neděli vylézali hned zrána pozorovat východ slunce, protože si mysleli, že slunce tančí radostí z vzkříšení Krista. Někteří tento zvyk dodržují dodnes.
Tento den je také považován za den, podle kterého je možné předpovídat počasí na nastávající léto. Pokud byla velikonoční neděle dnem s pěkným počasím, pak i počasí v létě bude pěkné. Byl-li mráz v noci před nedělí, pak léto přijde pozdě.

Snídaně o velikonoční neděli je v Norsku bohatá. Na stole se objeví veškeré možné dobroty - uzené maso, kuřecí maso, vejce - vařené, míchaná, smažená (a dokonce i jikry!), sladkosti, palačinky, vše na co si jen vzpomenete. Novou tradicí je velikonoční čokoládový zajíc.

Velikonoční pondělí - Andre påskedag

Je posledním dnem velikonočních svátků. Očistný den a den návratů Norů domů z dovolené na chatách nebo u příbuzných. Po prodlouženém víkendu jsou všichni odpočatí a připraveni na příchod jara. Jaro může propuknout v plné síle.

Přečtětě si i další norské zvyky a tradice.